Evropská veřejná licence

Pro licencování software, který bude financován z kapes českých daňových poplatníků (granty na svobodné projekty), počítáme s licencí, která by ochránila navenek investice našeho státu, tak aby na výsledcích naší práce nemohl nikdo parazitovat, zároveň ale musí zůstat zachována svobodná povaha daného software. Licence by měla vycházet z licence GNU GPL, s tím rozdílem, že by podmiňovala užití SW lidmi neevropského původu zaplacením nákladů vývoje našemu státu, popřípadě jiné organizaci zastupující národ jako etnicky a kulturně homogenní skupinu kolektivně investující do tvorby kultury. I při zohlednění těchto plateb vyjde třetí svět takovýto svobodný software levněji než software protlačovaný nadnárodními korporacemi.

Read Full Post »

Společná obrana před autorskoprávním vydíráním, národní patentové portfolio

Ochranu před autorsko-právním vydíráním ze strany nadnárodních vyděračů bude řešit stát jako celek, neboť je to celonárodní problém. K tomu budeme užívat kombinace několika metod. První metodou bude ochrana výše popsaná patentovým portfoliem, resp. autorskými právy k některým dílům. Další metodou bude tvorba svobodného obsahu a jeho přednostní vysílání na území ČR. Tento obsah bude licencován pod licencí popsanou níže ( Evropská podle předků softwarová licence). Jeho cílem bude navíc vytlačovat antikulturu západu, která propaguje etnickou, kulturní a fyzickou degeneraci. Poslední a nejméně užívanou metodou budou zákroky proti jedincům, kteří budou i přesto porušovat autorská práva západních mediálních firem. Jelikož občané ČR, nebudou platit kolektivně autorské daně, mediální firmy budou muset vymáhat své požadavky individuálně, tedy trestně právně stíhat pouze konkrétní jedince porušující autorská práva. Zároveň ale ČR bude chránit své občany před právním vydíráním, plynoucím z používání běžných počítačových programů a poslechu TV a Rozhlasových stanic a veřejných produkcí založených na těchto médiích. Nebudeme ovšem z kapes všech platit degenerativní antikultůru, za kterou jsou navíc požadovány nehorázné autorské odměny. Pokud chce někdo poslouchat RAP Hip Hop, nebo něco jiného vy přeci nebudete platit daň z pevného disku počítače a ještě nebudete v ceně restauračních služeb platit autorské poplatky za veřejnou produkci.

Read Full Post »

Cloud computing

Pod těmito pojmy se rozumí aplikace které jsou sice využívány koncovými uživateli, ale jejichž data a podstatná část programového vybavení je uložena centralizovaně na serveru mimo kontrolu uživatele. Český překlad zatím neexistuje. Facebook je napřáklad podskupina těchto aplikací. Další známou skupinou těchto aplikací jsou zdarma dostupné webové poštovní služby jako například gmail, nebo seznam. Tyto aplikace přinášejí uživatelům nesporný užitek, nicméně jejich masové používání je rovněž zdrojem značných rizik do budoucna. Propagačním heslem cloud computingu je, tvrzení, že vaše data vám budou dostupná kdekoliv a z jakéhokoliv počítače. Realita je ale taková, že vaše data jsou uložena na vzdáleném počítači, který naprosto nekontrolujete, za právních podmínek o kterých často máte mlhavé představy, jejich dostupnost je podmíněna funkčností serveru a vašim fungujícím internetovým připojením a vaše schopnost s daty disponovat je vázána na software, který zcela kontroluje majitel serveru. Mezi slyžby cloud computingu patří i plánovací kalendář uložený na vzdáleném serveru, nebo dokonce diskové úložiště na vzdáleném serveru. Takové služby už představují naprosto fatální ohrožení soukromí. Pokud určitá korporace nebo státní aparát má přístup k vašemu rozvrhu (používáte plánovací kalendář na serveru), zná obsah vašeho disku (používáte diskové úložiště na vzdáleném serveru), vaše sociální kontakty a přátele (používáte služby sociálních sítí) a navíc veškerou komunikaci a její obsah (používáte nešifrované komunikátory al a ICQ) jste totálně pod kontrolou se všemi negativy z toho vyplývajícími. Situaci, kdy velká část našich občanů bude takto pod kontrolou považujeme za ohrožení národní bezpečnosti a individuálních svobod, neboť se vystavuje ven velké množství zpravodajských informací, jejichž objem navíc vzrůstá s rostoucí důležitostí elektronické komunikace. Před úskalími cloud computingu varovala i jedna z nejvýznamnějších osobností hnutí za svobodný software Richard Stalmann.

Považujeme koncept cloud computingu v současné podobě za hru s ohněm, který má nepřehlédnutelné právní, technologické, etické, ale především politické odstíny. U služeb cloud computingu vyvstává zejména otázka míry centralizace a kontroly tohoto centrálního uzlu (serveru) ze strany uživatelů, nebo jiných skupin (provozovatel služby). Někdy například může být cloud computing realizován jako vzdálený přístup k firemní poště, a tento server je zároveň pod plnou kontrolou majitele. Většinou ale bývá plná kontrola nad serverem s daty a aplikacemi na straně provozovatele, často i s drastickými licencemi pro uživatele, které prakticky znamenají odebrání vlastnických práv uživatele k jeho vlastním datům, jak to dělá například program ICQ, nebo služba facebook.

Za technologicky i politicky dosažitelné řešení, což znamená stav, kdy uživatelé budou moci využívat výhod cloud computingu a zároveň budou chráněni před výše zmíněnými riziky, považujeme takovou technologii, kde nebude existovat pouze jeden server služby, ale bude serverů existovat několik kooperujících, leč nezávislých. Pochopitelně uživatelská data budou majetkem uživatelů a provozovatele serveru ani nikdo jiný si k nim nebudou vyhrazoval žádný druh práv. Z technického pohledu budou data transparentně šifrována kdykoliv opustí uživatelův počítač a zamíří na server. Budoucí technologie svobodného cloud computingu by tedy mohla vypadat velmi podobně jako současné peer-to-peer sítě, čímž by se řešila i otázka dostupnosti služeb.

Read Full Post »

Facebook a sociální sítě

Facebook je sociální síť umožňující skupinám lidí sdílet data nejrůznějšího charakteru, povětšinou fotky, komentáře a kontakty. Problémů této služby je několik, ale mají jednoho společného jmenovatele. Lžidokracie se snaží lidi kontrolovat. Nejlepší jak toho docílit je převést komunikaci a jiné mezilidské činnosti do elektronické podoby, centralizovat jí a poté kontrolovat tuto elektronickou podobu. Sociální sítě jsou výraznou posilou takového systému. Zároveň lžidokracie chce omezit potencionálně rizikové aspekty internetu, které jsou jsou přímá komunikace lidí peer-to-peer a skutečně nezávislá média. Za prvé lidé na sebe dobrovolně prozrazují celou řadu údajů, přitom každý takto prozrazený údaj může být nevinný nicméně jejich kombinací a hromadným zpracováním, je možné zjistit nové skutečnosti, které dotyčný prozradit nechtěl. Takové případy se stávají například v pracovních vztazích. Další a výrazně nebezpečnější je fakt, že kontrolu nad sítí facebook má pouze její management, techničtí pracovníci a tajné služby. Ti mají zcela neomezený přístup ke všem údajům, které do této sítě zadáte nejen vy, ale i jiní lidé napíší o vás bez vašeho svolení. Nevěříme v čisté úmysly zahraničního managementu, zvláště pokud jsou jimi osoby jako je Zuckerberg… Management, techničtí zaměstnanci a vládní orgány, které si vynutí přístup, mají tedy nejen možnost vás sledovat podle toho co napíšete, ale i podle toho co ostatní napíší o vás. Facebook je často pro některé lidi doslova zpovědnice. Pokud je tedy ve vašem okolí někdo, pro koho je facebook hobby, můžete mít problém a to i pokud danou informaci dotyčný/ná vyzradit nechtěl/a, stačí, že si jí napíší. Dále mají majitel a represivní orgány možnost kohokoliv ze sítě vyloučit nebo defacto libovolně zacházet s údaji. Nedávno si dokonce pozměnit licenci provozu, v tom směru, že data vložená do sítě facebook jsou jejím vlastnictvím a vy ztrácíte možnost s nimi disponovat i pokud v síti zrušíte členství. Je podobnost s komunikátorem ICQ jen náhodná? Mimochodem k získání legitimity tohoto kroku realizovali podobnou volební frašku jakou organizuje lžidokracie.
Neodsuzujeme sociální sítě, ale jejich současná podoba je více na škodu než k užitku. Pokud by sociální síť měla plnit svůj účel musí splňovat následující podmínky.
1.Technologie jejího provozu je distribuovaná, tj. neexistuje centrum, které odstřihuje jednotlivé uživatele. Nelze svévolně znemožnit komunikace skupině lidí, která spolu komunikovat chce. To vychází ze základních lidských práv na spolčování se, stejně jako z logiky, že pokud spolu skupina lidí chce komunikovat, učiní to sami bez prostředníků. Pokud s vámi někdo tedy komunikovat bude chtít, nesmí existovat technický prostředek jak vám v tom zabránit.
2.Pokud se není uvedeno jinak je soukromá komunikace dvou účastníků sítě soukromá, tedy dostatečně silně šifrovaná.
3.Soukromá data jsou uložena na VAŠEM disku, nikoliv na disku pana Zuckerberga nebo někoho jiného, s vašimi přáteli jsou sdílena v šifrované podobě. Vaše soukromá data tak znáte jen vy a vaši přátelé, nikoliv všechny odposlouchávací prvky v internetu. Přesto nejste ošizeni o komunikační schopnosti internetu.
4.Síť pochopitelně umožní i veřejné vystavování dat, ovšem formu takové prezentace kontrolujete vy.
5.Nesmí existovat žádné právní nástroje, které by okrádaly uživatele o vlastnická práva k jejich obsahu, na základě pouhého používání daného produktu, jako je tomu v případě komerčních sociálních sítí. Data sice publikujete, ale jsou to pořád vaše data a práva k nim máte jen vy.
6.Neexistuje centrální přehled o tom kolik lidí a jak síť využívá a kdo s kým a o čem komunikuje. Není do toho nikomu nic stejně jako v reálném životě. Takové zásahy zavánějí policejním státem, který se nám tu lžidokracie snaží zavést.

Doposud se takovým požadavkům technicky nejvíce blíží produkt freenet nebo produkt TOR, který ale není koncipován jako sociální síť. Jsme přesvědčeni, že jednoduchými úpravami je možné na něm vystavět sociální síť.

Read Full Post »

Komunikátor ICQ

Tento program ztělesňuje mnoho nešvarů z oblasti bezpečnosti a soukromí. Jedná se o komunikační program rozšířený hlavně v ČR, na Slovensku a v Izraeli, původně vytvořený Izraelskou firmou. Program má jednak výrazné technologické, ale zejména právní vady. Mezi technologické vady lze počítat například to, že komunikační protokol je neveřejný a neví se co přesně program odesílá. Další vadou je komunikace přes centrální server, která je náchylná k výpadkům a centrálnímu sledování. Program usnadňuje virové útoky. Právní vady jsou ještě více destruktivní. Například program zakazuje užívání jiných klientských programů pro komunikaci než je oficiální klient, což to činí celá řada uživatelů. Dále uživatel musí souhlasit s tím, že cokoliv, co pomocí tohoto komunikátoru sdělí komukoliv bude majetkem firmy, která komunikátor ICQ provozuje. Tedy je komunikátor ICQ prakticky nepoužitelný pro jakoukoliv firemní komunikaci, přesto řada firem v ČR tento program používá a vystavuje se tak nemalým rizikům. Používání programu ICQ je pro občany a firmy nevýhodné a rizikové, pro ČR přitom pomalu strategicky nebezpečné (vaše komunikace jde přes servery v zahraničí), přitom existují funkčně i technologicky programy ICQ zcela nadřazené, navíc zcela zdarma a svobodné. Jedná se o komunikátory na bázi protokolu Jabber. Stát by neměl soukromým osobám a firmám komunikaci přes ICQ direktivně zakazovat, je ale chybou zanedbávat osvětu a tvářit se, že ICQ je normální program, není!!! Komunikace přes ICQ by měla tedy ze sítí státních institucí a strategických státních firem blokována, se státní správou by bylo možno komunikovat pouze na bázi protokolu Jabber. V rámci výuky informatiky na školách by žáci s problematikou ICQ byli seznámeni.
Obdobnými problémy jako ICQ trpí i oblíbený komunikační program Skype, stejně jako v přápadě ICQ i zde naštěstí existují kvalitnější svobodné alternativy.

Zatím ztráta autorských práv nebyla (neví se) na nikoho aplikována, ale jedná se potencionálně o fatální ohrožení uživatelů.

Read Full Post »

Problematika soukromí a vyhledávačů

Zejména se jedná o firmu Google, která si ze shromažďování dat o svých uživatelích dělá živnost. Ukládá si totiž historii toho, co jste vyhledávačem této firmy hledali a tuto údaje o vás dál používá, zatím prý pouze k cílení reklamy. Problematiku centralizace moci vyhledávačů považujeme za velmi ožehavou a bude nutné hledat nesnadná řešení. Opět je třeba zařadit tuto problematiku do výuky a pracovat na odstranění nejkřiklavějších prohřešků. Do budoucna spatřujeme řešení ve vyhledávání postaveném na principech peer-to peer sítí, v současnosti ovšem takové řešení naráží na mnoho technologických problémů. Kontrola vyhledávačů představuje závažnou výzvu pro ekonomickou bezpečnost státu státu.

Read Full Post »

Ochrana soukromí na internetu

Obrovským, nicméně ignorovaným problémem je ochrana soukromí na internetu. Korporace a současný systém usilují o kontrolu toho co děláte a navštěvujete, komu co píšete, zkrátka veškeré vaší komunikace na internetu. Jsou přijímány zákony o monitorování provozu na internetu a jeho archivaci. Takový způsob šmírování občanů považujeme za nepřijatelný, a požadujeme jeho zrušení. Nicméně je nutné občany vzdělávat co se týče problematiky internetové bezpečnosti a anonymity a upozorňovat na rizika.

Read Full Post »

Vzdělávání mládeže

Nutným předpokladem tvorby svobodného obsahu, přesněji řečeno jakéhokoliv kvalitního obsahu, jsou lidé, kteří jsou této tvorby vůbec schopni. Součástí tvorby svobodného obsahu je výchova mládeže tak, aby byli schopni tvořit kvalitní obsah o který bude zájem a který bude společenství kulturně povznášet. Investice do takových kreativních jedinců se společnosti vrátí podstatně více než plýtvání prostředky na vzdělávaní nevzdělatelných nepřizpůsobivých bez jakéhokoliv talentu a vůle, což je bohužel politika prosazovaná současnou vládou. Musíme si tedy softwarové specialisty a umělce vychovat sami, jakákoliv sugerovaná představa, že se kvalifikované síly vynoří odkudsi z džungle nebo, že se intelektuální práce přesune například do Indie, kde je mizivá cena práce je v rozporu s realitou. Už dnes firmy zjišťují, že výsledky takové levné práce se poté často dost draze zpravují právě zde. Navíc po třetím světě rozhodně neběhají tisíce kvalifikovaných programátorů z chatrče a ceny těch několika schopných už dosáhly Evropského průměru. Představy o dovozu kvalifikovaných sil jsou ještě více mimo realitu, ze dvou důvodů. Jednak je globální přebytek kvalifikovaných pracovníků mýtus jednak mohou jít i jinam, kde platí více, ale především, smysl existence naší společnosti je v sebezdokonalování vlastních schopností včetně intelektuálních a kreativních nikoliv v degeneraci a konzumu.
V rámci výchovy tedy budeme mladé generaci vštěpovat nejen znalosti, které jsou přímo použitelné k tvůrčí činnosti, ale i chuť k tvorbě a bádání, pozitivní postoje k profesím kreativních profesionálů, přirozenou úctu k výsledkům jejich činnosti a z toho vyplývající společenskou prestiž, a zejména vědomí pospolitosti při tvorbě těchto statků. Neboť na jejich tvorbě bude spolupracovat materiálně celý národ . Mladý člověk, který bude tvořit pro společnost musí být nejen schopný profesionál, ale musí mít i jistotu, že nebude nahrazen nějakým cizincem jen proto, že je tento cizinec ochoten dočasně pracovat za misku rýže. Také musí být osvobozen od diktátu nadnárodních korporací. V případě umělce to je osvobození od diktátu vkusu a kulturního kontextu díla, zejména absence neomarxistické politické korektnosti. V případě programátorů se jedná o osvobození od technologicko-marketingových požadavků nadnárodních firem a soustředění se na uživatele a užitečnost díla. Dále by měl mladý člověk získat právní vědomí v oblasti informatiky alespoň do té míry, že chápe hlubší podstatu nebezpečnosti omezování svobody projevu a zásahů do soukromí jakou předvádí tento režim.

Read Full Post »

Financování svobodného obsahu

Svobodným obsahem rozumíme nejen svobodný software (šířen například pod GNU licencí), ale i jiná autorská a kulturní díla, která mají svobodné licence. Odstraněním autorských plateb ať již v podobě výpalného vybíraného organizacemi OSA, Oaza, Intergram, nebo díky nasazení OSS, se sice uvolní značné množství prostředků, ovšem vznikne nutnost financovat náklady rozvoje svobodného obsahu. Tyto náklady budou ale řádově menší, neboť se bude jednat pouze o financování lidí, kteří skutečně pracují na výrobě svobodného obsahu, nikoliv financování zisku korporací a jejich nákladného chodu. Alokace prostředků bude probíhat pomocí grantového systému otevřenému komukoliv (kdokoliv může působit jako autor svobodného obsahu). Zároveň každý bude moci navrhnout nové téma na svobodný obsah a lidé budou moci hlasovat. Technická realizace v době internetu není problém. To, které téma získá nejvyšší počet hlasů, dostane přiděleno nejvíce prostředků ze státního rozpočtu jako grantový rozpočet. Ten bude poté rozdělen mezi autory daného díla, s tím, že výkon autorských práv přejde na investora – stát, který dílo licencuje jako svobodný obsah. Takovýto mechanizmus financování bude přínosem pro stát (úspory a technologická nezávislost), občany a firmy (úspory nákladů, svoboda užívání) i autory (vyšší finanční motivace a stabilita zaměstnání).
Na této svobodné tvorbě by se mohly pochopitelně podílet i české komerční firmy, pochopitelně pouze s českými zaměstnanci, nebo se zaměstnanci evropského původu.

Read Full Post »

Autorská daň

Ačkoliv korporace křičí o poškozování autorských práv, vybírá se ve prospěch těchto soukromých organizací „autorská daň“ z datových nosičů. Tato daň je předepsána zákonem, ale proudí zcela do soukromých kapes. To jim ale nebrání v pokřiku jak jsou jejich autorská práva pošlapávána, klasické chutzpah. Plátci této daně jsou všichni, kdo si kupují CD, DVD nosiče, USB paměti a pevné disky a jiná záznamová média nezískávají platbou této daně nic, což považujeme za nehorázné vysávání. Požadujeme okamžité zrušení této daně, nebo její přesměrování od korporací směrem k financování svobodného obsahu, který by byl bezplatně dostupný uživatelům. Budou placeni přímo autoři nikoliv mezinárodní mediální korporace. Rovněž je důležité si všimnout, že stejné mediální korporace jaké vysávají české občany při koupi datových nosičů, rozpoutávají nenávistné kampaně proti národnímu socializmu. Tato klíšťata rozdrtíme, vyženeme je z ČR, jedině nacionální socializmus vás osvobodí od těchto feudálních poplatků.
Další forma vymáhání autorských daní představuje výběr autorských poplatků za reproduktory a obrazovky umístěné ve veřejně přístupných podnicích jako jsou restaurace, obchody, hotely. I tato daň plyne k mediálním korporacím a je pro nás nepřijatelná jak formou tak i způsobem určení. Vybírají ji přímo firmy jako Intergram, OSA, Oaza z pověření ministerstva kultury. Postaráme se aby toto privilegium výběru výpalného bylo okamžitě zrušeno.

Read Full Post »